15. 10. 2012

Kecy z duše

Ten pocit, když všichni okolo vás jsou šťastní a vy sedíte uprostřed toho všeho a jen vzdycháte. Když vás ostatní přesvědčují o tom, že oni mají taky své starosti, ale vy vidíte jen to, že oni mají vždycky nějaké to východisko, zatímco vám nezbylo nic.

Nikdo, kdo by vás podržel v náručí a říkal do vlasů, že všechno bude dobré. Na vaši stížnost reagují ostatní navalením svých problémů na vaše bedra, až jsou tak těžká, že se jednoho dne podlomí nohy a vy už tu tíhu prostě neunesete. Chce se vám křičet a mlátit, ale nemáte na to sílu. Přijde ta nejhorší myšlenka a vy se jí snažíte vypudit, ale víte, že fakt, že vám vytanula v hlavě je špatně. Tohle tam nemá co dělat a ti zdánlivě šťastní lidé ji tam nemají. Něco je špatně. Teď jen zjistit cestu ven….a  má cenu ji zase hledat ?

PS: psali jste si zase o něco z mé tvorby, tak tady je jeden z mých šuplíkových deníčkových zápisků. Doufám, že tím nikomu nenavodím špatnou náladu ;)

Formspringme             Youtube              Facebook                Twitter
BEZEGA_thumb4_thumb_thumb_thumb_thum[2]

12 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Trochu mi mluvíš z duše. Plno požadavků, důraz na to, ať je splním co nejdřív, pokud možno hned. Zdůrazňování, ať si nemyslím, že když to všechno nezvládnu v časovém limitu, který mi rodina vyměřila, bude mi poskytnuta nějaká podpora. Joo, to se pak cítím vážně skvěle a mám docela problém udržet si pozitivní myšlení. Člověk se musí spoléhat hlavně sám na sebe. Ale chápu Tě, také bych ocenila nějakou podporu, když situace zrovna nevypadá nejlépe, nebo v mém případě aspoň uznání toho, čeho jsem už dosáhla. Všechno tohle si musím poskytnout sama. Občas mě ale také místo toho napadají úplně jiné myšlenky.

    Ať se všechno zase brzy zlepší ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj :)
    Tvůj blog čtu pravidelně, ale marně pátrám v paměti, jestli jsem ti kdy vůbec něco okomentovala...:D Nicméně tenhle článek si komentář zaslouží, protože je to fakt hezky napsaný a naprosto to vyjadřuje moje častý pocity, který mnohdy ani neumím definovat... Ono by to mohlo vypadat, jako že si člověk pořád jen stěžuje, zatímco by s tím měl spíš něco dělat, ale kdo tohle kdy zažil, tak ví, že to neni vůbec jednoduchý a někdy člověk prostě potřebuje podporu a uznání a i když je to jen útěcha, tak to člověka dokáže nakopnout...
    Děkuju za krásný článek!
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  4. Má to krásnou myšlenku:) Fakt moc pěkný příspěvek, palec nahorů! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, že krásnou, že bych měla radost, že je někdo smutný. Ale tak snad mě chápeš:D

      Vymazat
  5. Vážně? A takový pocity míváš často? :( To je teda docela hustý...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neříkám, že často. Je to jen jeden vybraný zápis z deníčku ;)

      Vymazat
    2. Právě proto se ptám, jestli to máš často, nebo je to jen momentální ojedinělej stav (zápisek) :)

      Vymazat
  6. Mluvíš mi z duše,já bych to ale takhle vyjádřit nedokázala... Opravdu skvěle napsané.

    OdpovědětVymazat
  7. nezapomeň, že vlastní starosti jsou vždy ty nejhorší. a ač je to možná divný, tak než se utápět v sebelítosti, je lepší si právě toto uvědomit a jít dál. pomůže to všem a všemu. a hlavně tobě.
    m.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě proto píšu :). Člověk, když to vidí před sebou, tak se mu hned líp přemýšlí a přejde se to ;).

      Vymazat
  8. Já myslím že každý to tak občas má, tenhle pocit a kdo říká že ne, tak mu fakt závidím.Nicméně, jak řekl Jan Balabán-na všechno jsme nakonec sami. I když máme kamarády, rodinu, nakonec to je všechno na našich bedrech a my to musíme vyřešit....Ale momentálně jsem na tom podobně, škola se na mě navalila, nestíhám číst desítky knih, psát seminárky, chodit do divadla a pak o tom diskutovat, dělat rozhovory...A když přijedu na víkend za rodiči domů, stejně jsem spíše zavřená v pokoji a dělám něco do školy. A vadí mi to, že nemám čas na rodinu, přátele, že jediný, co teď řeším jsou školní povinnosti a nezbývá mi čas na nic jinýho...

    OdpovědětVymazat

Prosím ve slušnosti ....