7. 8. 2012

Z deníku špinavé blondýny….

Mamka se mi směje, že jsem blázen. Ve 35 stupních jsem  vyráběla vánoční dekorace. Aneb když mě políbí múza, je to se mnou k nevydržení. Už mám snad všechno na menší stromek ke mě do pokoje. Řetěz, ozdoby….já prostě vánoce miluju a letos budou asi celé o tom, jak si vyrobit za levný peníz vlastní zdobení. Pořád vám přijdu normální ?

Vždycky jsem byla letní typ, milovala jsem léto, ale najednou..nesnáším to vedro. Vysává ze mě energii a já nemám nějak chuť nic dělat. Do všeho se musím strkat. Těším se na moje oblíbené období, na podzim.

Zato chuť k jídlu je pořád větší a větší. Že by zase přišlo na hubnoucí blog ? Ale to myslím, že nee, protože by jsme se všichni dohromady zděsili, co jsem ze sebe stačila za pár měsíců udělat. Navíc, viděla jsem se v kabinkách a zrcadla máme doma všude, takže další realitu už si asi nechám ujít. Přijdu si jako feťák nebo kuřák. Tak můj děda přestal kouřit ze dne na den. Položil krabičku a přestal. Už nikdy si nezapálil. Že bych se nechala inspirovat ?

Víte co mě dnes vykolejilo ? Naprostá banalita, ale já jsem prostě člověk, který si všímá hodně věcí okolo a nejraději by všechno změnil. Mávnul kouzelným proutkem, přičaroval všem trochu toho většího rozumu, smyslu pro soucit a respekt ke druhým. Né moc, protože pak bychom byli všichni dokonalí a to by byla nuda, ale někteří by ho tak zoufale potřebovali alespoň o trochu víc. Ale už zpět k tématu. Co mě může tedy vykolejit ? Samozřejmě že lidi u nás ve městě. Vyjdu ven, říkám si, jak jsem se dneska ,,vyfikla,,,cítím se dobře a sousedka málem zakopne před dveřmi, když mě vidí. Mám na sobě černé kalhoty a černé tričko s bílým sáčkem (nic punk, nic crazy), ale její oči nasvědčují tomu, že nikdy nic podobného neviděla (ona přišla v teplákovce od vietnamců s velkým nápisem GUSS přes prsa a zadek – asi to měl být GUESS původně a táhne tašky z Tesca). Jdu nakoupit a v obchodě do mě neomaleně vrazí plnou silou důchodce, který se dobývá k rohlíkům. Tady jde veškerá úcta ke starým stranou, pohoršeně řeknu: ,, Pardon, že tady stojím.,,; on se na mě podívá a (doslova) si odplivne na zem. U kasy jsem terčem nervózní maminky s dítětem v kočárku, které už po sto padesáté křičí, že chce nový autí. Matka ovšem dítě neokřikne, jen mu monotóně opakuje: ,, Zlatíčko maminka nemůže koupit autíčko, maminka nemá penízky, tatínek jí nic nedal.,, Nutno podotknout, že mi při tom vyprávění najíždí po šesté na nohy s kolečky od kočárku a můj zadek popohání dopředu neustálým šťouch, šťouch. Další maminka s obřím kočárkem mi skoro urve tašku z ruky u jogurtů, protože se snaží protlačit kočár okolo zásobovacího vozíku. Za ní běží další dvě děti, které po sobě jakoby střílí a řvou na celý krám, občas něco strhnou z regálu.

Vydám se na jedno malé náměstí tady u nás, že se hezky projdu, provětrám a obhlídnu obchody. Omyl. Obchody tady najdete jen styl vietnamci, kteří vykutáleně jezdí nakupovat do Ikei věci ve slevě a prodávají je s přirážkou skoro vysokohorskou – deka Ikea původně 200,- , tady 499,-, mohla bych pokračovat dál. Oblečení hýří neonkama a obrovskými nápisy v angličtině, takže nejedna slečna má na prsou nápis jsem blbá děvka a ani o tom nemaj páru. Kluci si můžou vybrat pěkný nápis ve stylu (pardon) jebu tvojí matku a uspokojí tak svoje choutky po amerických stylech. Parta cikánů kouří na lavičce, druhá parta na ně řve něco ve stylu poď sem pičo, nejdu pičo, nasrat apod… připadám si jak v ghettu. A jestli mi někdo napíše na tohle, že jsem rasistka, tak se asi vyjádřím na jeho adresu podobně neslušně.

Připadá to jen mě, nebo (nejen naše) město upadá ? Jsem nafoukaná ? Vždyť mám menší příjmy než leckteří v tomhle městě, přesto nechodím v teplácích, týden umaštěných vlasech, neřvu pičo za každým slovem, nezajímá mě, co si sousedka tenhle týden přitáhla domu za novýho šamstra a prostě si přijdu jiná….jiná, ale přeci jsem stejná. Bydlím tady, v tomhle městě, nejsem Paris Hilton, nelítám do práce letadlem, já vlastně práci ani nemůžu najít, bydlím v paneláku a nikdy, to říkám doslova, nikdy bych si tady nekoupila byt, protože tohle podle mě, tohle může udělat jen zoufalec, cpu se stejnýma rohlíkama co oni, bloguju stejně jako patnáctiletá slečna vedle v baráku s tunou černé tužky na očích s počtem čtenářů více než má leckterá zahraniční blogerka.

Jsem perfekcionistka, jednou mi kamarád řekl, že očekávám od života hrozně moc, ale nedostanu ani polovinu. Jsem stejná, v lecčem horší a stejně si přijdu, že sem nepatřím, že jsem se narodila omylem jinam a nebo, že bych měla mít ještě větší snahu se odsud dostat. Ale co se mnou ? Co s tím, když nemáte na nic tak velký talent, aby vás to dostalo pryč ? Když nevynikám v jazycích, nemám vědomosti wikipedie z ekonomie, práva nebo medicíny ? Nekradu, nesouložím za peníze, nepodporuju korupci v politice a nemíním si vzít 60ti letého dědulu z lásky k jeho životnímu pojištění. Stejně tak nepodporuju volné vztahy, kamarády s benefity, občasné schůzky na přenocování ani budeme bydlet odděleně, ikdyž se nám narodí dítě.

V. mi říká, že vidím všechno hrozně černě, že spousta věcí, která se mi stala, se stala hodně dalším lidem a nemám si z toho dělat takovou hlavu. Ale já říkám, že kdyby si polovina lidí prošla tím co já, že by je vezli chocholouškovi přátelé. M. mi říká, že jsem moc náročná. Jenže ono už víc slevovat nejde. Ne, když chcete být alespoň trochu šťastní. Někomu přijdu povrchní, někomu hloupá, někomu nafoukaná a někdo mě nemůže ani cítit za to, že jsem hodná. Líbím se…ano a to hodně. Starším chlapům nad 40, kteří by chtěli zvedat sebevědomí od mladé slečny a teď si fakt nepředstavujte zachovalý typ alias Tom Cruise a Antonio Banderas Pracovních nabídek mám taky hodně…hlavně třeba dělat společnost po večerech za 1000,- , ale nesmím u toho moc mluvit, prodat svoje staré boty nějakému fetišistovi, vyfotit to, co se neříká nahlas a poslat to hodnému ,,strejdovi,, za kredit apod.

A kdo dočetl až sem, tak už ví, že mě nesmí brát vážně a nebude si z tohohle výlevu nic dělat….přeji krásný všední den.

Formspringme                      Youtube                       Facebook

BEZEGA_thumb4_thumb_thumb_thumb_thum

55 komentářů:

  1. Cítím s tebou. Mam to dost podobně. Někdy sou ty debilní maminky s těma uřvanejma parchantama k nevydržení. A duchny? No to je prostě neuvěřitelný. Chovaj se hůř než polovina lidí v mém věku. Akorát si stěžujou, nadávaj a smrděj. Taky nechci bejt hnusná, ale ta společnost je fakt debilní.
    Bohužel taky nevynikám. Ale zase proto nic moc nedělám...nehledám, nezlepšuju. Je to těžký.
    A tmavší obyvatelé ČR by se měli ve většině případů stydět.

    OdpovědětVymazat
  2. Některé dny jsou prostě špatné a taky se mi stává, že mě lidi neskutečně vytáčí a připadám si jako v jiném vesmíru... Prostě jim nerozumím a vlastně asi ani nechci. Nechtěla bych žít jako oni, doufám, že mě nechají na pokoji, ale jsou to bestie... co je pro mě ale ještě horší než šílené matky a důchodci, z čeho mám daleko větší hrůzu je banda puberťáků na lavičkách. Ti jsou často ještě nemilosrdnější, hloupější a nenechavější než leckterá verbeš... Tak pevné nervy... Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) jo, tak to máš pravdu. Říkám si, že jsem na ty dnešní teenage asi už stará, ale to co oni dělají, tak z toho je mi upřímně na blití.

      Vymazat
  3. Trošku klobouček.. nejlepší článek a nejdelší článek co jsem kdy přečetla.. většinou když vidím něco tak dlouhého přejedu to a jedu dál.. ale tenhle článek je opravdu VÝBORNÝ .. řekla bych, že to vypadá jako bych něco napsala já, máme stejné názory, a to mě těší, že je někdo taky má...
    takže, určitě čekej mojí každodenní návštěvu..myslím si, že tvůj blog mě naprosto pohltí :)..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, je to pro mě pocta, ani nevíš jak veliká, když někdo napíše podobný komentář. Díky ;) a vítej :)

      Vymazat
  4. Citím s Tebou :) Napsala jsi to výborně a já musím souhlasit, skvělý článek:)

    OdpovědětVymazat
  5. Podobně se cítím občas taky... Jako bych byla z jiné planety. Všichni civí, pošklebují se a nevím co... Zdá se mi to čím dál horší. Dnes si na mě skoro sedla paní v autobuse. Ale žádná postarší, která se neudrží na nohou, prostě paní. Přišla, arogantně sebou plácla na druhou půli dvojsedadla a ejhle, seděla na mě skoro půlkou zadku (přitom půlka dvojsedadla byla zcela prázdná a paní nebyla kdovíjak široká). Že mě praštila kabelkou ani nebudu zdůrazňovat (tedy asi neúmyslně, ale stejně)... Opravdu jsem vstala a šla si sednou na jiné místo, protože tohle bylo hrozné... :/ No, ale stejně - věř, že se to zlepší. Aspoň budeš mít krásný vánoční stromeček. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobře si udělala, že sis odsedla :). A to, že tě zasedla, no to už mě ani nepřekvapí, zažila jsem taky :D. Lepší to nevím, možná ano, ale jednou, kdy už já tady nebudu, protože tohle bude boj na dlouho :D.

      Vymazat
    2. Holky nemáte bejt tak hubený, pak prostě nejste vidět:-D

      Vymazat
    3. No já hubeňoura nejsem a stejně jsem si zažila sedací au stav od paní větších rozměrů :D

      Vymazat
  6. No tak hodně podobné pocity mám i já v našem městě a stále je mi blízkým okolím sdělováno, že si ze všeho moc dělám, že si všeho moc všímám a vše moc řeším a ani to už mě nebaví poslouchat. To mám být tedy nevšímavá, neřešící, hloupá? Nechápu... a podle některých jsem taky namyšlená a povýšená (což je úplně komické, protože jsem naprostý opak, ale tito lidé mě ani neznají) a to jen proto, že nechci být jako oni, že mám určité nároky na svůj život (přesně jak píšeš ty, abych byla sama alespoň trochu šťastná). Možná opravdu vše moc řeším... nevím. Jen se snažím být svá... a někdy je to opravdu boj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle nesnáším. Nenávidím, když mi druhý říká, že si to moc beru atd. přesně jak píšeš. Když si to nikdo nebude brát a nikdo nebude nic dělat, všem bude všechno putna, tak to tu bude pořád horší a horší. Buď hlavně sama sebou, nebýt ovcí ve stádu dá obrovskou práci a občas si říkám, jak bych to měla lehčí atd. ale já prostě nerada bečím s druhými !!

      Vymazat
    2. Ahojky, názor, že všechno řeším a nic nezmůžu slýchám docela často a mám pocit, že je teď moderní tkz. " Pojďme dělat, že nic nevidíme/neslyšíme, nic nekomentujme, ale v hospodě mezi kamarády si pojďme zanadávat, jak je ten svět zkaženej, on to totiž nějakou jouda za nás vyřeší" :-DDDDD

      Vymazat
  7. Tak takhle dobre napsany clanek uz jsem hodne dlouho necetla snad ani v zadnem casopise, fakt Kato, smekam! Castokrat se citim total mimo stejne jako Ty ;-), jakoze jsem si snad spletla planetu a ziju uplne nekde jinde, nez bych zit mela ;-) ale pak nad tim vsim radsi prestanu premyslet a snazim se zapadnout mezi ostatni - tim nemyslim treba ty mastne vlasy a teplakovky od cinanu ;-) Mimochodem, tricko s napisem v anglictine "jsem blba devka" me uplne rozsekalo, az mi tekly slzy :-D Ted si vybavuju, ze driv v nasem meste frcely klucici trika s anglickym napisem "vykur mi pero" a roky v nem nas 50ti lety soused hrde vyrazel autobusem do prace :-D Jsi premysliva a inteligentni holka, ktere bych klidne ten kouzelny proutek do ruky sverila, abys na te nasi zemi provedla zmeny k lepsimu...skoda, ze to jde jen v pohadkach :-) Jsem si jista, ze prijde Tvuj cas, kde uplatnis vsechno to, co umis, najdes si super chlapa a budes se mit lip nez kdekdo jiny, uvidis! Talent mas podle me na spoustu veci, na psani, jak jsem se prave presvedcila ;-) umis pekne mluvit, hezky se vyjadrovat, jsi zrucna, tvoriva, kreativni...s tim uz se da sakra neco delat ;-) Jen se nebat zacit :-) Monika Ps. a nejaky ten navod na tvoreni vanocnich ozdob bych s radosti uvitala klidne hned ;-) Ja uz mam od kvetna rozpleteny papirovy vanocni stromecek :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moničko děkuju ;). Díky, že ve mě věříš, ikdyž jsem v podstatě cizí člověk.
      Jsem si jista, ze prijde Tvuj cas, kde uplatnis vsechno to, co umis, najdes si super chlapa a budes se mit lip nez kdekdo jiny, uvidis! - Tak tíhmle si mi vehnala až slzy do očí, děkuju...tohle mi ještě nikdo neřekl. A to teď nedělám pipku ze sebe, ale když jen poslouchám, jak jsem divná a nakonec přijdo někdo, kdo mě ocení, tak je to opravdu rána :). Díky

      Vymazat
  8. Skvělý článek, chování některých (spíš většiny) lidí venku je šílený... Je jim jedno jak vypadají, jak působí na ostatní...
    Letos poprvé mi taky léto vadí. Začalo to vlastně loni na podzim, kdy jsem si ho hrozně zamilovala. Nemůžu se ho dočkat! I jaro mám ráda, ale léto a zima od ledna do března mě fakt neberou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlas s tím ročním obdobím ;)

      Vymazat
  9. Ahojky Káťo, vzhledem k tomu, že bydlíme ve stejným městě tak vím o čem píšeš. A to moc dobře. Tmavších spoluobčanů je lepší si nevšímat, nejlépe se na ně ani nedívat :-D Co se týče našeho města. Město mám ráda, lidi žijící v něm moc ne..Nemyslím si, že nulová morálka je jen u nás, myslím, že je to problém týhle společnosti v globálu. Jak si psala, že jsi náročná. Nepřipadá mi. Spíš si kladu otázku : "Proč by se měla spokojit s málem?" Víš, to, že většině dnešních puberťáků a nejen jim, i dospělým lidem stačí málo a spokojí se téměř s čímkoliv jen aby zapadli v davu, není tvůj problém. Víš, hodně lidí zapomíná na svoji individualitu, na svoji originalitu. Jdou v davu, je to snažší a pohodlnější. Když je člověk sám sebou, v jakýmkoliv směru, je to podle dnešní konzumní společnosti blbě. Já sama jsem byla hrozně unavená z toho, abych se každýmu zalíbila, furt jsem řešila váhu, vzhled, povahu a nikdy mi to nic dobrýho nepřineslo. Až když jsem našla samu sebe, došlo mi, že jsem víc, než " postava na piedestálu, připravená k neustále kritice a přípomínkám okolí". Každý člověk je originál, ale málo lidí si to uvědomuje. Taky díky tomu se mi líbí tvůj blog, ty sama jako autorka /osoba se mi líbíš, protože nejsi kopie. Líbí se mi, že si řekneš svůj názor. Jsi jaká jsi, to je úžasný :-) Den blbec jako si měla ty, znám taky. Lidi mě s prominutím se*ou, lezou mi pod nohy, apod. To je normální, ale nezpochybňuj sebe. Nemám pocit, že jsi náročná. Každý je strůjce svého štěstí, a pokud máš vyšší nároky, tak je měj, nikde není napsaný, že cíle, co sis vytyčila nejsou dosažitelný. Co je pro někoho náročný , pro druhýho je standard. Moc ti fandím. Zůstaň taková, jaká jsi. Lidi, kteří tě nemají rádi, ti mají možnost se ti vyhnout, ale ty sama před sebou nikam utéct nemůžeš, takže je dobře, že jsi sama sebou a nenalháváš si nic tkzv. " do svý kapsy". V dnešní době najít slečnu s názory jako máš ty, je docela kumšt. To, že vidíš věci černě, je taková deformace dnešní doby, protože doba je blbá a být někdy pozitivní je těžký. Znám to. Koukám, že jsem sesmolila docela pěknej sloh, tak promiň :-) Jinak bych ráda ještě napsala ostatním holkám, co si to přečtou, ať jsou sami sebou. Není důležitý, co si o mně říká támhle nějaká Mařena, důležitý je, že žiju svůj život tak, že se můžu v klidu podívat sama sobě do očí a nemusím se za sebe stydět. Pěkný den :-) Jana ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tohle je moc krásný komentář. Tak trochu, jako kdybych na článek odpovídala já jiné slečně :). Shrnula jsi v komentáři hodně pravd a já si toho hodně cením.

      v klidu podívat sama sobě do očí a nemusím se za sebe stydět - za tohle smekám, říkala jsem to už v hangoutu, že se snažím žít tak, abych se sama za sebe nestyděla :).

      A vůbec se neomlouvej za sloh. Já si čtu všechny vaše reakce a když jsou delší, jsem ráda, protože vím, že rozebíráte vše, co jsem nepsala a že tě to zajímalo ;).

      Díky, že jsi mou čtenářkou, takových sledovatelů si vážím nejvíce

      Vymazat
  10. Bohužel, tak to je. Doba zkažená, lidi zkažený. Faleš, závist. Ono to ten Rytmus zpívá ve Veřejný nepřítel trefně!! Sama mám ve svým okruhu pár lidí, co by mě nejradši jen využívali. A taky, že jo. Baví se se mnou, jen když zrovna něco potřebují, nebo se potřebují vykecat z mindráku, to sem jim dobrá. Na FB svítí celej večer online až do noci a nenapíšou ani "čau", poněvadž zrovna nic nechtějí. A tak je to bohužel všude. O teeage raději ani nemluvit. Banda zabedněných, dementních blbů, se slovní zásobou tak 20ti slov. A úplně mě doražejí lidi, kteří ze sebou nic neudělaj, neudělaj nic se svým živote, čekaj, že jim něco ti druzí strčej až pod nos, ovšem ve chvíli, kdy někdo má něco a nebo dokáže něco, co oni ne, neb se jim nechce, už dělají špatný z těch druhých a oni sou ti ukřivdění. Opět hovořím o několika takovýchto lidech, které osobně znám...pa Denča :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takové bohužel znám i z blogu, nebo youtube ;)

      Vymazat
  11. Super článek a soucítím s tebou ! Taky si tu připadnu jak v jiném světě. Pokud člověk nekouří, nepije, obleče se slušně už je na něm něco podezřelého..
    Občas mi to dokáže zkazit náladu a dokonce jsem nedávno brečela, protože ubohost překročila všechny meze... Nebylo to tedy atakované na mě, ale zamrzelo to možná ještě víc...
    Máš skvělý blog! Jen tak dál...

    Michell

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nenene Michellko, vím, že to občas zabolí, ale cizí člověk přece nemůže druhého rozplakat. Nikdo na to nemá právo, ale od blízkých občas něco zabolí hodně, od cizí je to jen k smíchu.

      Vymazat
  12. já bych jenom ještě dodala, že lidi jsou čím dál línější.brigádničím v obchodě a lidem je zatěžko popojít o 5 kroků bokem a zaparkovat nákupník vozík na své místo.

    OdpovědětVymazat
  13. Cítím se na prosto stejně :-(

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuju, děkuju, děkuju! Včera jsem byla s kamarádkou posedět, volné místo bylo zpočátku pouze poblíž "dětskému koutku". Jen jsme si sedly, asi rok a půl starý chlapeček začal mlátit jednou plechovku do druhé, rány jak z děla. Matka neuhnula brvou, jen si nás změřila pohledem. Asi měla dojem, že nedokážeme ocenit jeho hudební talent. Kluk mlátil dál, my na sebe místo klidného rozhoboru ječely a stejně se neslyšely. V momentě, kdy se uvolnil jiný stůl, zbaběle jsme k němu prchly. Ani jedna z nás není žádná semetrika, ale tohle na nás bylo moc. Človek se pak nediví, co dnes roste za děti...
    A důchodci? Pustila jsem starší paní v autobuse sednout a dostala vynadáno, že není žádná stařena. Takže asi taky patřím na jinou planetu! Hezký den a držme se!
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  15. Užásnej článek a to doslova, jen co jsem začala číst věděla jsem, že souhlasím. Říkám si někdy, jestli jsem namyšlená, hloupá, naivní nebo co, ale jak tohle všechno o čem mluvíš muže být pro některé lidi normální a naprosto na místě. Nerozumím tomu, nerozumím tomu, kam tohle všechno spěje a co se s lidmi děje. Naprostý a jeden velký souhlas a děkuju za takovýhle článek :)

    OdpovědětVymazat
  16. Moc dobrý článek, dovolím si říct, že možná patří k těm nejlepším. Musím s tebou a jak vidím, tak i s ostatními souhlasit. Jde to od desíti k pěti a nejhorší je na tom to, že už to asi lepší nebude...a nám "nezkaženým" nezbude nic jiného než se (opět) přizpůsobit.
    N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nene, nejsem pro přizpůsobování se :). Proč bychom měli tím trpět my ? Ať si to jednou zkusí taky tenhle dav tupých jatečních volků a koziček.

      Vymazat
  17. haha no prispevok koneeeec asi ta milujem :D

    OdpovědětVymazat
  18. Tenhle článek je vážně skvělý, souhlasím se spoustou věcí, které jsi napsala. A neupadá jen Tvé město, což je vážně smutné, upadá to v celém státě. Mě stačí se večer podívat na zprávy, je to tu fakt komedie (ale spíš pro okolní státy a ty, co mají dost), pro nás chudší je to tragédie a pořádně hořká. Můžeme věřit v lepší zítřky a nebo zdrhnout, já mám v plánu to druhé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono zdrhnout mi přijde hrozně jednoduché a vím, že to tak udělala většina ,,mozků,, z naší republiky, že jim je lépe v zahraničí. Ale já ti nějak nevím, jestli jinde by to pro mě bylo lepší.

      Vymazat
    2. Zdrhnutim nekam za hranice se nic nevyresi. Ona si spousta lidi mysli, ze jinde je to fajn, vic penez, mene prace, lepsi uroven zivobiti, ale skutek utek, vsude, ale uplne vsude na svete je stejnej bordel jako u nas v Cr. Oni se ty letni letoviska a vubec kdejake evropske metropole jevi jako uzasne misto pro zivot, ale realita je jina...to clovek ale pozna az pote, co si tam zkusi zit ;-) Vlastni zkusenost ;-) Monika

      Vymazat
  19. Páni...Musím říct, že Tvůj blog sleduju cca dva měsíce a zhruba první měsíc jsi mi nebyla zrovna sympatická, nedokážu říct proč...Ale nějak jsem si už zvykla nebo co a po tvém první živém videu, které jsem částečně sledovala/nesledovala, jsem si už na 95% byla jistá, že jsi pohodářka slečna. Po tomto článku už je to 100%, protože...se v tom vidím :D Mě můj přítel vždy říkal, že mám hodně vysoké nároky na život a že je to dobře, ať si je udržím co nejdéle to půjde.Tak tedy neslevuji, jsem náročná na sebe, ale i na druhé a ve vsi, kde bydlí moji rodiče nemám jediného kamaráda, považují mě za nafoukanou, protože není mou jedinou starostí, do které hospody půjdu a čím se opiju.Naopak, nesnáším alkohol, drogy a podobné věci.To mě tady automaticky vylučuje.Někdy mě to mrzí, že tady nemám s nikým kam jít, ale pak si vždy uvědomím, že to tak přeci asi musím brát, že většina lidí v životě nebyla jinde než v ČR, že pro většinu lidí tady, je důležitější to, co si o nich myslí ostatní, než to, aby oni sami byli se sebou spokojení a ostatní neřešili...Tímhle se ti omlouvám za takhle dlouhý komentář, ale muselo to ze mě ven :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Lucie, jsem ráda, že jsem si získala tvou pozornost i po prvotním odporu :D. Neomlouvej se za dlouhý komentář, jak už jsem psala, mám z nich naopak radost ;). Asi uděláme nějaký sraz ,,normálních,, lidí :D.

      Vymazat
  20. Jako v předchozích komentářích hodnotím tento článek velice pozitivně. Úplně mi "vyrazil dech". Začala jsem ho číst a už se od něj nemohla odtrhnout. V mnohých věcech s tebou souhlasím a smekám :)

    OdpovědětVymazat
  21. Obdivuju se, že jsem takhle dlouhý článek přečetla. A Tebe obdivuju ještě stokrát více, že jsi ho napsala!! Je to vážně perfektní, souhlasím s Tebou ve spoustě věcí které si zde zmínila a jak koukám, tak nás je víc:)

    OdpovědětVymazat
  22. No s článkem souhlasím, já jsem taky trochu "nepochopená", protože nejsem jako ostatní. Mám na sebe i lidi kolem sebe nároky, samozřejmě hlavně na jejich chování. Jsem asi staromódní, nejsem běhna, moc nepiju, nefetuju, mám odpor ke kouření, jsem lidem věrná. Každý máme své mouchy, ale neohleduplnost, stádovitost, neomalenost a další atributy dnešní společnosti nesnáším. Žiju ve městě podobném tvému, samí cikáni, stáda mladých i starých, co se neumí chovat, tím pádem se neumí chovat ani děti:D... Lidi jsou neomalení, drzí, nevkusní \to bych ale řešila až na posledním místě, kdyby se jen uměli chovat:))\...
    Nikam nesměřují, jdou od nikud nikam, pořád mluví o "originálnosti", ale nezakopli o ní co jsou živi, všechno akorát svedou na druhé, nejlépe pak na politiky \což o to, politici jsou politici, ale zase si nemyslím, že by politici mohli za špatnou sklizen brambor:D\, pokud se někomu něco podaří nebo nejde s davem, tak ho zadupat, ale hlavně nedávat najevu, že mu vlastně závidíme a naopak všechnu kritiku, co spadne na nás převést v to, že ostatní závidí nám:D...
    Ach jo, ještěže tohle město v říjnu opustím:) ... Nenávidím tenhle maloměstský život a nikdy se sem nechci vrátit znovu žít. Myslím, že tohle tak akorát otráví všechny nadějné děti\teenageri, vidím to, že opustí tyhle maloměsta, vystudují VŠ a zůstanou v Pze nebo Brně a nebo odejdou do zahraničí, bude hůř... Alespon mě a ty "normální" z okolí to otrávilo:D...
    Ale nepodcenuj se, kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody...! :) A talent není vše, na co je talent bez toho, aby člověk dřel? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímně ti závidím. Já měla opustit maloměsto v říjnu, ale bohužel to padlo z různých důvodů. Jak já si chtěla odfrknout. Ale bohužel. Nezoufám, třeba se mi to povede jindy. A máš pravdu, občas se dost podceňuju :). Děkuju...a přeju krásný nový domov ;)

      Vymazat
  23. Děkuju všem, ani jsem nevěděla, že dostanu tolik pochopení a že mám tolik úžasných čtenářů, kteří jsou schopni vyloudit více než jen, jéé, to je krásný apod. pod článek takovéhleho ražení. Vážím si každého vašeho komentáře :).

    OdpovědětVymazat
  24. Ani se ti nedivím, že se cítíš tak, jak jsi zde popsala. Já bydlím v Plzni u plzeňské věznice, tzn., jestli rozumíš nic moc hezký prostředí a už vůbec ne moc hezká společnost. Někdy, když jdu třeba s přítelem na procházku do parku, říkam si, že je to tu docela pěkné místo pro život, ale opak je pravdou. V noci, když si chceš někam vyjít s kámoškama e poavi, všude čtrnáctiletý slečny se sukní tak krátkou, co nenosí snad ani kdejaká holywoodská hvězda, balí padesátiletý chlapi jen proto, aby je pozvali na pití. Ve dne v různých částech romové, kteří se neumí chovat a když jsi tady na někoho milá, pustíš někoho sednout nebo snad chceš jen pomoct, většinou dostaneš jen seřváno. Když tak o tom přemýšlím, nevím, kde bydlíš, není to jen u vás, i u nás, myslím, že je to tak teď už všude a to je na tom to nejhorší. Celej tenhle svět hrozně upadá, lidé už se k sobě neumí chovat hezky a lidé jako my (ty, já) můžeme být rádi, že máme aspoň pár těch přátel, rodinu a třeba někdo i toho přítele, protože za pár let to tu bude tak hrozný a lidé se k sobě budou chovat s prominutím jako svině, že už bys nenašla nic z toho. Moc ti přeju, abys měla to štěstí a dostala se z toho města pryč, vypadáš mile, chytře a sympaticky, zasloužíš si lepší jednání ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Plzeň trochu znám a dovedu si představit, jak to u vás taky vypadá :). Ono by bylo lepší, kdyby se situace zlepšila, než abychom museli někam utíkat před problémy, protože to není řešení. Ale ano, už i já jsem ve fázi, kdy doufám, že se jednou odstěhuji.

      Vymazat
  25. Já zas žiju na vesnici,když si vyjdu s něčím nebo někým tak to ví hned celá vesnice a dělají z toho doví co,jako kdybych se zbláznila nebo tak,taky nejsem moc v tomto ohledu pochopená...

    OdpovědětVymazat
  26. Já už se těším na podzim, na ty krásné barvičky a tak. Tohle léto mě ubíjí. :)

    OdpovědětVymazat
  27. Ahoj Bez, vidím samé dobré reakce, ale dnes s tebou nesouhlasím a to většinu tvých názorů, cílu a všeho obdivuju a mám ráda. Ale... Příjde mi, že v tomhle článku si stěžuješ na banality, vím, taky mě občas maličkosti vytočí a taky chápu, že si musíš vylít vztek, nebo co to je a někde to ze sebe vypustit, jenže pořád se máš jako prase v žitě oproti lidem, kteří musejí pracovat od rána do večera, třeba jen díky dluhům bývalého manžela, živit dceru, která se snaží jakkoliv pomoct, ale do toho studuje a chce mít taky nějaké koníčky... Romové jsou romové. Každý je hold nějaký a jak se říká... Jdi si svou cestou a nevšímej si ostatních. To je podle mě jedna z nejlepších vět, kterou jsem kdy slyšela. Ať si dělají co chcou, ty buď ráda za to, že taková nejsi. Každý si zažil něco a pro každého je to nepopsatelně těžká záležitost a říkat, že by se z tvých problému jiní zvencli je podle mě naprostá hloupost... Každý máme to své a pro každého jeta situace těžká... Podle mě podeňuješ lidi, v každém je spousta síly na to, aby ustáli problémy... Proto tady taky jsme. Ten článěk neberu nijak vážně, jen tě takovouhle ještě neznám a reakce na věci okolo tebe mě překvapila. Neber to špatně. Pokračuj dál v blogu, mám ho ráda. Hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já zase nesouhlasím vůbec s tvojí reakcí a to nemyslím nijak zle. Dovolím si říct, že ano, to co jsem zažila, o tom nemáš ani páru, pokud nejsi nějaký můj nejbližší člověk, takže nechápu, jak můžeš napsat, že je to hloupost ? Že se mám jak prase v žitě soudíš dle čeho ? Ano, zatím nehladovím a mám kde bydlet. Kupuji si zbytečnosti a snažím se, aby třeba můj pokoj a já jsme vypadali dobře. Ale nechápu, jak někdo může z tohohle soudit mojí situaci. Co o mě víš ? A navíc, tvoje reakce, že si stěžuji na banality je úsměvná, protože přesně s takovými reakcemi se setkávám neustále. Raději to pojmenujeme jako maličkost, protože my s tím nic dělat nebudeme a společně se tomu zasmějeme. Lidi vůbec nepodceňuji, naopak, myslím si, že spousta z nás je hodně silná, přesně jak píšeš, ale tu sílu využíváme špatně a špatným směrem. Jen mě prosím nesuď dle toho, co vidíš na blogu, protože to není ani třetina mého skutečného života. Svou reakci na věci okolo mě beru jako adekvátní. Nesedím nikde v hospodě u piva a nestěžuju si na politiky. Aktivně se snažím situaci, která se mi nelíbí změnit. Co pro to děláš ty ? Nebo tě to nezajímá ? Tak prosím, ale pak nepiš někomu, že si stěžuje na banality.

      Vymazat
    2. A Bezego prosímtě, co ti chudáci černoušci v Africe??!! Proti nim se máš přece skvěle tak co řešíš? Nebo oblíbená věta rodičů, my jsme v tvém věku taky nic neměli apod., to mě dokáže fakt vytočit! Každý je jiný a má jiné potřeby. Sice je něco na tom, že štěstí si člověk musí najít sám uvnitř sebe, ale často k tomu prostě potřebuje určité věci jako nějaké materiální zázemí, okolí a bydlení co se mu líbí apod. Já se snažím být pozitivní člověk a na všem si najít tu dobrou stránku věci, ale někdy už to prostě nejde, protože stokrát nic umořilo vola- to jsou přesně ty "banality", o kterých anonym píše, ale čeho je moc, toho je přílíš.
      Já tuhle zemi jinak miluju, nechci z ní nikam utíkat, to mám jako ty, ale někdy už si nevím rady..prostě jsem se měla narodit jako princezna, jen ta moje duše neměla orientační smysl a přeskočila blbě jinam:-D

      Vymazat
    3. S tou princeznou si mě dostala :D to říkávala jedna spolužačka vždycky. Já můžu to a to, protože já jsem pricezna :D (ve srandě samo). Vnitřní štěstí je nejdůležitější, ale je spousta věcí, zážitků, lidí, kteří nám k němu mohou dopomoci.

      Vymazat
  28. No uplně se vidím! :D Tyhle lidi dokážou pěkně zkazit den a nejhorší je, že já si ho zkazit nechám a vrčím pak až do večera :/ Momentálně bydlím v Praze a sice to není úplně dokonalý (tyhle a podobný příběhy se stávají opravdu všude, jen někde víc a někde míň), ale když jedu k rodičům - bydlí na vesnici - a trávím část toho času v maloměstě poblíž té vesničky, kde jsem taky bydlela, tak to je mnohem horší. Už jsem aspoň pochopila, proč tihle maloměšťáci nemají rádi lidi z velkých měst (dřív jsem to opravdu nechápala)..oni si žijou v tom svym vesmíru a nic je z něho nedostane. Mají naučený chování, který se nikdy nezmění. Každej zná každýho a jakmile tam je někdo cizí, už se na něj mračej. Já z toho teda vždycky kvetu. Samozřejmě, výjimky jsou všude, ale většinou je jejich přístup k "cizím" lidem (odjinud) dost hroznej. A co teprv, když si dovolíš z vesnice se přestěhovat do velkýho města..??!!! No to sis dovolila moc! :D Každopádně mě už do menšího města asi nikdo nedostane a když si uvědomím, že byla možnost, abych tam zůstala... asi bych tam shnila. Například doteď jsem si nezvykla, že ne každá banda lidí (většinou teda opačného pohlaví) na tebe musí nutně hulákat, pískat atd. (protože tady v těch davech se lehce ztrácím a nevyčuhuju). A to ne, že bych byla nějaká modelka.
    Snad to vše dává smysl, jsem trochu rozhořčená za tebe :DD
    Každopádně ti fandím a těším se na další články a videa ať už takovýhle nebo jiný.

    cula

    OdpovědětVymazat
  29. souhlasím s tebou, článek jsem přečetla jedním dechem:)
    bydlím sice v Brně, ale s velkou částí článku se můžu ztotožnit, cikány řvoucí "pičo", nevychované matky, co si myslí, že když mají dítě tak můžou všechno i protivné důchodce máme taky:D

    OdpovědětVymazat
  30. Přemýšlíme stejně... taky mívám někdy takové myšlenky, že mám potřebu změnit svět, svoje město nejradši srovnala se zemí a postavila ho jinak, lépe... Slečny s nápisem na tričku a leckdy i chováním "jsem blbá děvka" bych vykopla na nějakou hodně vzdálenou planetu a nepřizpůsobivé občany s výrazem "co čumíš pičo" bych nejradši kopla ještě dál. Ale vím, že tato varianta není možná a proto se je snažím obcházet a přehlížet. Netolerovat, ale přizpůsobit svůj vlastní prostor tak, aby v něm neexistovali. Taky jsem hodně náročná, ráda se hezky oblíkám a cestuju, hledám perfektní práci a usiluju o prospěchové stipendium. Jsem strašná perfekcionistka. A co se týče vztahů, tak je to ještě horší, nikdo mi nevyhovuje, nikdo mi není dost dobrý, protože já se přece nebudu jen poflakovat v hospodě a večer na diskotéku atd... To není pro mě. Nejsem teenager, mám vysoké cíle, okolí mi už vyčítá, jak moc ambiciózní jsem. Možná by ten starší chlap nebyl k zahození. Ale to bych byla další "blbá děvka", akorát bez toho nápisu.

    Neznám tě, ale mám tvůj blog moc ráda a mám hodně podobné názory jako ty a tento článek to ještě více utvrdil. Pokud můžu poradit, zlepšuj se, zdokonaluj se v tom, co umíš, nauč se nový jazyk, sbal se a odjeď na pár měsíců pryč, potkávej zajímavé lidi, nabírej zkušenosti... a svět ti náhle přijde dokonalý. Nezměníš svět, ale změníš sebe. A tyto maloměstské problémy tě sice pořád budou štvát, ale budeš vědět, že ty do nich nepatříš. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvůj komentář je hodně silný :). Asi si ho vytisknu a pověsím někam na zeď ;) děkuju.

      Vymazat
  31. Ahoj, na tvůj blog jsem klikla uplnou náhodou a toto byl první článek do, kterého jsem se začetla (no ted vím, že jsem na něj neklikla rozhodně naposledy) pod ten článek co jsi napsala bych se beze změny mohla podepsat taky. A jsem ráda, že tu píše tolik slečen, které to vidí stejně jako my. Tyto pocity znám už od dítěte, ač jsem poměrně velký flegmatik a dokážu se nad věci povznášet tak toto ke mě přesně doléhá. Od malička jsem si nějak musela hledat svou cestu - rodiče něměli moc peněz, drahé hračky se nekonaly, oblečení bylo poděděné (uplně chudí jsme nikdy nebyli ale na něco navíc jsme prostě neměli) tak jsem od malička pěstovala "svobodu ducha" protože to jinak nešlo...:D v pubertě to nebylo jiné, přesně jak píšeš maloměstské zájmy typu hospoda, pití, flámování mě nikdy nelákaly a snila jsem o partě lidí se kterou bych mohla chodit filosofovat do čajoven a kaváren (ne že by takoví lidé v našem městě nebyli ale já nedokázala v sobě najít tolik invence, abych je našla...léta šly a já jsem zjistila, že mám jen pár opravdu dobrých přátel a to mi stačí...možná si o mě taky někteří myslí, že jsem namyšlená apod. ale opravdu se nedokážu přátelit s těmi, kteří jsou prostě takoví "jednoduší" (tím nesnižuju nějak jejich hodnotu, ale bohužel když si s tím člověkem nemám absolutně co říct, tak to bohužel nejde). A co se týče oblékání...je to tragédie...zvláště poslední roky to vnímám velmi silně - jako dítě jsem se velice ráda oblékala extravagantně bláznívě apod, asi jsem cítila potřebu se odlišovat...ted jsem v trochu jiné situaci, mám pár kilo navíc -nemůžu si vše dovolit, stále jsem studentka, peněz moc není. Nicméně (a proto tu píšu ten monolog) většina mého šatníku je ze sekáče, boty jakbysmet, občas něco pokoupeného po slevách ale i s tímto jsem bohužel lépe oblečená než polovina lidí u nás ve městě (at už dali za svoje oblečení kolik chtěli) protože se nad tím snažím přemýšlet, nedržím se otrocky trendů a snažím se o sebe starat, i když nejsem krasavice, nemám super postavu apod...dovedete si představit, kdyby se všichni začli aspon takto minimálně snažit? jak by to na těch ulicích krásně vypadalo? Ale vidím v tom šanci zase pro ty, kteří se sebou chtějí něco dělat (naricstická poznámka: alespoň budou víc vidět:P) člověk by měl znát své možnosti a dle toho se sebou pracovat - já např. vím že nejsem typ, který by odjel za oceán a tam něco budoval, ale v rámci svých vlastních možností bojuju za své sny...a ti ostatní, které potkáváme na ulicích a kteří nás možná štvou, mají taky své sny a cíle, jenom možná nemají chut a sílu se za ně bít...kdyby totiž šli za nějakou seberealizací, tak by možná dokázali taky více brát ohledy na ostatní a být milejší...:)) Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale jsem za tento článek moc ráda, protože mi mluví z duše.))

    OdpovědětVymazat

Prosím ve slušnosti ....