18. 5. 2012

Né moc dobrá Bezega

Stav hysterie se před státnicemi asi mírně zvýšil. Dobře, přiznám se, zvýšil se hodně, nicméně mám v sobě nějaký blog, který nedokážu překonat a ten mi nějak brání se pořádně učit. Nevím, co to se mnou je. Ale ve dnech minulých, co jsem si prošla tím vším s dědou, dvěma nevydařenými pohovory , jedním neúspěšným rande, hádkou s mamkou a výsledkem, kdy jsem si po hoodně dlouhé době, kdy mi byly kalhoty těsnější, stoupla na váhu…no jde to se mnou od desíti k pěti, vlastně kdybych to rčení poopravila, od desíti do mínusu. Přijdu si neschopná a nanic. Napadají mě otázky, proč vlastně studuju, když stejně uplatnění mám nulové a jestli nehodit svoje Bc. vzdělání přes palubu, když se na mě odevšad hrne, jak mi to bude stejně na nic a jak mají větší uplatnění ti s maturitou (nic proti vám, naopak máte můj obdiv). Je tolik věcí, které bych chtěla studovat, kterým se věnovat, ale ani na jednu nemám. To je asi nejhorší sebe přiznání, že prostě na to nemám !! Řekla bych, že se to dost projevuje i tady na blogu.

Najednou ve mě ale začne hlodat malý červík, říkejme mu asi sebevědomí, které mi nedovolí se svalit na gauč a koukat na další díly seriálů a tak to dopadá tak, že se v jedenáct večer rozhodnu, že něco budu dělat!! A tak usínám u stolu kolem 2 hodiny ranní s otlačeným sešitem na tváři. Takhle to nejde dál…můj rozvrh nalepený nad stolem křičí, že mám pár dní zpoždění, které znamenají u tohohle učení katastrofu…ale já se nevzdám. Hned po tom, co si udělám nehty a umyju vlasy…abych se cítila více jako člověk, začne tvrdý režim dámy a pánové.   Což vás musí taky mrzet !!!! Veselý obličej s otevřenými ústy, protože teď chvíli se vám zase Bezega vzdálí a bude hledat sama sebe v téhle změti…snad ne dlouho. Ale minimálně do státnic, které mě čekají na začátku června se uvidíme minimálně.

Formspringme      Youtube     Facebook

Vaše Bezega

14 komentářů:

  1. Hehe a evidetně myslíš jen na blog :-))), přestože máš blok ;-)
    A taky jsem si to zažila před pár měsíci. Všehovšudy jsem se pak na magisterské státnice učila týden, ale hrozným způsobem, který nechci nikdy opakovat :-x Ale mám to za sebou a ty to také nějak zvládneš... držím palce ^_^

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně jsi vystihla i mé počínání a pocity před státnicema. Opravdu není lepší doby začít pochybovat o studovaném oboru týden před státnicema a mít chuť se na to vykašlat :-D Učební plán se mi totálně rozpadl už před několika dny a taky jsem definitivně zjistila, že ten obor mě zdaleka nezajímá a nebaví tak, jak by měl, po pěti letech studia taky dobrý. Ale sebevědomí mi stejně nedovolí to dříve nebo později všechno nedokončit. A to všecno proto, že ani na jeden z mých vysněných oborů nemám hlavu. Některé věci se bohužel naučit nedají. Držím palce, ať vše dobře dopadne ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Njn, zas*aný internet :-D Ale i bez něj si dokážeme najít jakoukoli jinou činnost, která je nutně důležitější než se jít učit!

    OdpovědětVymazat
  4. Lepší odložit blog i blok a zvládnout to a nezahodit těch pár let školy. Na nevydařené rande kašli, s mamkou se usmiř (ale už si to asi udělala) a na uplatnění nemysli - už je to pozdě, ono to často nejde ani s maturitou najít uplatnění, ale když už máš tu šanci udělat státnice, to je přeci super :) věřím že v červnu se dočkám článku plného úlevy a nadšení :)

    OdpovědětVymazat
  5. státnice zvládneš! dali to jiní, dáš to i ty! :)
    tvůj blog mi bude chybět, ale těším se, až přijdeš v plné parádě :))

    OdpovědětVymazat
  6. s tou učící morálkou jsem na tom stejně, přesně jako na obrázku :D ale naštěstí mám ještě čas, i když si potom budu nadávat, proč jsem se neučila dřív.
    na nevydařené rande kašli, takových ještě bude...a dědovi přeju hodně sil, ale nic není nemožné, a všechno může dopadnout dobře, vím, o čem mluvím.
    a těším se, až se k blogu vrátíš bez různých psychických bloků a v plné síle! :)

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám začátkem června taky státnice a zatím jsem v klidu.. :D i když kolem mě to taky dost vře.. chce to klid ;) já se učím 3 - 4 hoďky přes den a prostě to musí stačit :D

    OdpovědětVymazat
  8. Takové stresy taky znám, ale neboj ty to určitě zvládneš ;) Nepovedených schůzek ještě bude takže to to ber s nadhledem a všechno půjde líp ;) A už se nemůžu dočkat až se vrátíš k blogování, protože tvoje videa a články mě baví a vždycky mi zvednout náladu :)

    OdpovědětVymazat
  9. Chápu to, ale bude mi smutno.

    OdpovědětVymazat
  10. Tři věci:
    Mrzí mě to, chápu to, držím palce! :)

    OdpovědětVymazat
  11. mám to úúúúplně stejně... a čas se krátí... a taky si říkám, že mi to bude k ničemu... :-/

    OdpovědětVymazat
  12. To je na nic :(, bez tebe je nějak nuda :(

    OdpovědětVymazat
  13. Bezi, jak Ti rozumím.
    Také mám státnice, učím se hodně poctivě (jsem ten poctivák, co se umí donutit - naštěstí) - ale mám velký pocit,že i když mít před jménem titul ("jen" Bc.), tak se svět nezačne točit rychleji, rohlíky nebudou levnější a zaměstnanci si z toho neučurnou do kalhot - jestli mě chápeš. Už jsem se (i v praxi) přesvědčila, že i člověk bez titulu může být na špičce oboru, kdežto jiní můžou mít titul, ale to je asi tak všechno. Můj strejda vydělává tolik peněz, že by si mohl pořídit dvě manželky a šest dětí a oni by nic nemuseli dělat - má střední školu. Lidé s vysokoškolským titulem u nás (Slezsko) klidně prodávají v obchodě. Bez legrace.

    Nechci tím říct, aby ses na to vysrala, že to "nemá smysl" - spíše jsem chtěla říct, že tím, že se některý věci nepovedou, neznamená, že je konec světa.

    A naprosto chápu Tvůj pocit "nemám na to" - právě proto nebudu pokračovat v navazujícím. Vím, že tohle už je maximum, co mohu dát.
    Kdyžtak mi napiš! Pokecáme! Jsi mi tímhle tak blízká a myslela jsem, že jsem "v tom sama". (designsilvi na gmailu)

    OdpovědětVymazat

Prosím ve slušnosti ....